Olympijský on-line přenos mezi kobylkami, bez signálu a elektřiny
Tiskove centrum v Pekingu
Jako nedávno při olympijském tenise, ten nás potrápil. Dva zápasy druhého kola olympijského turnaje, v nichž hráli Tomáš Berdych a Lucie Šafářová, oba v zastrčených kurtech bez televizních kamer.
Ano, uděláme on-line přenosy, domlouváme se. Tak, abyste ze zápasů věděli víc než jen pouhé změny skóre, jak je můžete najít na oficiálních stránkách. Abyste věděli, jestli dal Berdych eso, trefil síť nebo po sporném míčku protestoval u rozhodčího.
Vyrážím s notebookem přímo ke kurtu. Sedám si na rozpálenou sedačku, do zad mi - i přes smog - peče polední slunce. A k tomu mě na kolenou hřeje položený notebook. Ale to jsou prkotiny, za chvíli mi bude ještě větší horko.
Signál wi-fi z tiskového centra sem nedosáhne, nebo jen velmi slabě a kolísá. To je pro on-line reportáž nepoužitelné. Na to jsem ale myslel, jsem připravený a vytahuju kartu k připojení přes mobilního operátora. Tohle spojení je však ďábelsky drahé, pro posílání využívám jen odlehčenou verzi editoru. Ani stránku, na níž vy on-line přenos sledujete, raději moc nenačítám.
A je tu opravdová krize! Nečekaně se vybíjí baterka u notebooku, jež měla zvládnout ještě několik hodin. Je zle. Až do konce zápasu vydržet nemůže, ledaže by některý z hráčů okamžitě vzdal. To abych já nemusel skrečovat on-line, mířím k zásuvce. U stolu zapisovatelů jich je hned deset, z toho sedm volných. Anglicky se ptám: "Prosím, můžu zapojit kabel?" "Ne!" "Proč?" "Ne, nejde to!" Přemluvím je aspoň na chvíli, ale vím, že mě čeká další bitva, bez zdroje do konce nevydržím. Dochází k dalšímu sporu. Jedna z pořadatelek je nevrlá, jiná se dívá chápavě a při její tiché promluvě ze rtů odezírám: "O. K., O. K." Tahle se usmívá, na tu druhou nerudnou se zpátky už nedívám a píšu dál.
Za chvíli za mnou stojí další z organizátorů, tentokrát jejich nadřízený. Nemá modré tričko jako tisíce dobrovolníků, kteří se na olympijských hrách podílejí. Tenhle je v červeném. Líčím mu své potíže a on souhlasí, že výjimečně elektřinu využít můžu. Sláva! Ale brzo přichází hlavní boss s vysílačkou. Povídáme si, ale on co chvíli komusi volá, já se zase snažím stíhat míčky na kurtu. Domluva je složitá. "Proč to nejde?" "Nejde to!" "A jak se to dá zařídit?" "Nevím." Opíše si údaje z mé akreditace a mizí. On-line úspěšně dobíhá do konce. Diskuse s hlavním šéfem pokračuje, ale řešení žádné.
Ale co podvečerní - pro mě v Pekingu tedy už půlnoční - zápas Lucie Šafářové? Baterie se nedobíjí, jak by měla: sice to jde rychle, ale víc než hodinu zase nepřežije. Jenže on-line by to chtělo. Risknu to. Třeba narazím na někoho vstřícnějšího, kdo mi případně pomůže. Vždyť jen o den dřív notebook v zásuvce přímo na kurtu nikomu nevadil, najednou ano.
Je večer, ovšem dusno jen o trošku míň. Ze tmy navíc vyskakují kobylky. Nevadí, jen mi nesmí vrážet do očí, to vážně ruší. Už před zápasem prosím pořadatele o pomoc. "Neexistuje! Zakázáno! Nesmíte!" Tady jsou zcela neoblomní, možná už je po dopoledním utkání kdosi varoval a instruoval. Pouštím se do on-linu a trošku dumám, co potom, až se v dolním rohu monitoru objeví varování o bateriích a zčerná obrazovka. Jak se později opravdu stává.
Nouzové řešení: Zdrhám do tiskového centra, které ovšem není zrovna nejblíž, abych co nejrychleji zapojil notebook do elektrické sítě a nechal ho aspoň trošku dobít. Sprintuju zpátky. Mám kliku, ukrajinská tenistka Maria Korytcevová si žádá ošetření, žádný míček mi neutekl, a tedy ani vám. Zápas sleduju dál. Co chvíli volám do Prahy do redakce a nejnutnější průběh diktuju po telefonu svému zachránci - ochotnému kolegovi, jenž nabírá trpělivě průběžné výsledky. Jeden game, druhý, třetí a ještě jeden...
Hráčky na chvíli odpočívají a já startuju pro notebook a zase rychle peláším zpátky. Už trochu splavený dosedám zpátky ke kurtu. Pouštím počítač, začínám psát a posílat. Dobil se. Drží, ač se zápas protahuje do tří setů a poslední sada do stavu 7:5. Šafářová vítězí. A my, jako redakce? Snad jsme s on-line reportáží navzdory všem potížím nepropadli a neprohráli.
Ondřej Trunečka, editor Sport.idnes.cz, Peking
Redakční blog iDNEScz
Co závidí recenzent Jaromíru Nohavicovi? A byl na jeho koncertě?
Recenze koncertu Jaromíra Nohavici v pražské Lucerně vzbudila na iDNES.cz vášnivou diskusi. Ačkoli to nebývá zvykem, vzhledem k závažnosti tématu se autor rozhodl některé diskusní příspěvky okomentovat.
Redakční blog iDNEScz
Novela trestního zákona platí i pro diskutéry na internetu
Tzv. "náhubkový" zákon neplatí jen pro novináře a blogery, ale také pro diskutující pod internetovými články. Jeho porušení může vést k pokutě až pět milionů korun či k pětiletému pobytu ve vězení. Zákonem čeští zákonodárci zakázali používat v médiích nejen soudem nařízené odposlechy hovorů politiků, podnikatelů či osob podezřelých z nekalostí, ale také zveřejňovat informace identifikující oběti trestných činů.
Redakční blog iDNEScz
Byl jsem pod lavinou. Nemohl jsem ani plivnout
V českých horách už letos umřeli pod lavinou dva lidé, kteří se vydali jezdit na lyžích a snowboardu do volného terénu. Je to nezvykle hodně. Rozhodl jsem se zúčastnit lavinového kurzu, abych se dozvěděl, jak tomu neštěstí předejít. V rámci výcviku jsem se nechal zasypat lavinou.
Redakční blog iDNEScz
Klapka, kamera aneb jak se točí školní bufety
Školní bufety, to je vážně kapitola sama pro sebe. Když jsem se rozhodla vyslyšet volání SOS některých čtenářů a o bufetech napsat článek, netušila jsem, že si při tom zároveň zahraju na televizní reportérku. Ale nakonec, proč ne?
Redakční blog iDNEScz
Drobná exkurze do světa narkomanů
Proniknout do světa, který je zahalen rouškou tajemství. Přinést reportáž z komunity pražských narkomanů. To je cíl, který si dávám v polovině prázdnin. Záhy se ukazuje, že to nebude tak jednoduché. Terénní programy, díky kterým bych se do tohoto světa mohla dostat, jsou opatrné. Nechtějí ztratit pracně nabytou důvěru, kterou k nim klienti získali.
Redakční blog iDNEScz
Od naděje k normalizaci aneb Osmašedesátý rok v Mladé frontě
Stálý spolupracovník redakce Karel Pacner vzpomíná pro iDNES.cz na dění osmašedesátého roku v tehdejší Mladé frontě a vyústění krátké svobodné éry v československé poválečné novinařině do obsazení redakce ruskými vojáky a následného nástupu normalizace.
Redakční blog iDNEScz
Jak jsem oživoval Neffovy vzpomínky na rok '68
Prožít byť jeden den ve společnosti spisovatele Ondřeje Neffa je nesmírně zábavné. Nejen proto, že je charizmatický člověk s obrovským rozhledem. Když před kamerou iDNES.tv začal vzpomínat na srpen 1968, který prožil v redakci Svobodného vysílání Československého rozhlasu, otevřel mi svět, o jehož fungování jsem měl jen malé tušení.
Redakční blog iDNEScz
Tak jsem konečně uviděl Čínu. Po deseti dnech na olympiádě
Až do minulé soboty jsem na dotazy z domova odpovídal, že dojmy z Pekingu nemám žádné, žil jsem ve zvláštním olympijském mikrosvětě a na okolní svět jsem pohlížel jen skrz okna. Z mašinérie novinářských autobusů, tiskových středisek, press tribun a media bufetů jsem poprvé vyskočil v neděli. Program olympiády byl z českého pohledu klidnější, mohl jsem zvolnit a opatrně nahlédnout do města. Konečně jsem tedy navštívil Čínu - v desátý den svého pobytu na olympiádě!
Redakční blog iDNEScz
Jak jsem překážel olympijské slávě aneb reportáž s otevřeným koncem
Stárnu. Dřív bych v téhle situaci vzteky vyskočil z kůže, ale teď jen v klidu sedím, hraju si s mobilem a čekám, co bude. O pár stovek metrů vedle vrcholí zahajovací ceremoniál olympijský her, celý svět řeší, kdo ten táborák nad ptačím hnízdem zapálí, a my jsme s liduprázdným autobusem uvízli uprostřed vojenských manévrů.
Redakční blog iDNEScz
Řízky u Jadranu nechybí, více slušnosti na silnicích ano
Nedávný zákaz dovozu potravin do Chorvatska způsobil v Česku velký rozruch. Mnozí turisté, kteří měli namířeno k Jadranu, se zalekli možného průvanu v peněženkách. Následné pozastavení onoho zákazu proto brali jako velkou úlevu.
Redakční blog iDNEScz
Jste ubohá kreatura, vyčetl mi Kalousek
Je čas prázdnin a dovolených, ale politici příliš odpočatí a klidní nejsou. Některými naopak šijí všichni čerti, zřejmě to bude těmi blížícími se volbami. V pondělí ujely nervy předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi kvůli pětapadesáti otázkám kolegyně z MF DNES pro šéfa volební kampaně Jaroslava Tvrdíka. U lídra socialistů to není neobvyklé, nervy mu ujíždějí pravidelně. Opoziční vůdce svolal tiskovou konferenci a ve dvacetiminutovém monologu bez přerušení hřímal, jak jsou média, a zvláště MF DNES, proti němu zaujatá a měří dvojím metrem.
Redakční blog iDNEScz
Kam kráčíš češtino aneb jak jsme mluvili vědecky sprostě
Domluvit si schůzku s šéfem Ústavu pro jazyk český Karlem Olivou nebyl problém. V ústavu totiž mají takzvaný prázdninový pracovní režim. "Já za vámi přijedu na kole," nabízí mi v telefonu. "Ale mám podmínku," dodává. Chce totiž přijet na kole, které je dražší než leckteré auto. "Musíte zařídit, aby mi ho u vás nikdo neukradl," vymiňuje si.
Redakční blog iDNEScz
Filmové Vary 2008 aneb Neustále ve vývrtce
Je to tradičně "nejdrsnější" týden roku, co se kulturního zpravodajství týče. Konají se velké hudební festivaly a do toho ten karlovarský filmový, odkud vám letos přinášel zprávy hned pětičlenný tým iDNES.cz. Bude to trochu nudný ročník, říkal jsem si pár dnů před otevíracím ceremoniálem. V seznamu hostů zářil jen Robert De Niro, ostatní zůstávali v jeho stínu. Jenže jak se postupně ukazovalo, ve Varech nuda prostě být nemůže.
Redakční blog iDNEScz
Nový Alík je tu pro malé i velké děti, a taky pro jejich rodiče
Měřeno věkem, je dětský internetový portál Alík nefalšovaný psí bard. Osm let u psa, to už je vstupenka mezi kmety. A protože poslední dobou bylo jasné, že šediny už nejdou zakrýt, vzala jsem Alíka na designovou a programátorskou veterinární kliniku a zařídila mu pořádný facelift. Moudrost a zkušenost zůstala, k ní se ale přidal moderní a mladistvý vzhled i nové funkce.
Redakční blog iDNEScz
Mluvil jsem s Gagarinem aneb Pět novinářských křížků Karla Pacnera
Když Karel Pacner 1.července 1959 poprvé vstoupil na půdu, která se neopouští, totiž na horkou půdu novinařiny, vládl v tehdejším Sovětském Svazu Nikita Chruščov, v Bílém domě seděl Dwight Eisenhower a Československo bylo už jedenáct let v rukách KSČ a druhý rok shlížel z obrazů ve školách a na úřadech zamračený obličej prezidenta Antonína Novotného. Jaroslav Heyrovský získal v tomto roce pro Československo první Nobelovu cenu, pod Šumavskými hvozdy byla dokončena vodní nádrž Lipno. Narodila se zpěvačka Zuzana Navarová a kontroverzní politik Jiří Čunek.
Redakční blog iDNEScz
Co vám kdy jede aneb jízdní řády na iDNES.cz nově
Prázdninové výlety si teď naplánujete mnohem snáz. Server Jizdnirady.cz, který patří do rodiny iDNES.cz, se totiž představil v nové a vylepšené podobě. Vzdušná grafika, našeptávač či jednoduché zobrazení zpětných spojů vám hledání vlaků, autobusů či letadel usnadní a zpříjemní.
Redakční blog iDNEScz
Na iDNES.cz blogují Pekárková, Hrušínský i Čechomor
Blog iDNES.cz přilákal za rok svého života již dva a půl tisíce autorů, kteří denně plní hlavní stranu blogu desítkami nových článků. Takřka čtvrt milionu čtenářů měsíčně si za stejnou dobu zobrazí články na blogu tři milionkrát. Najdou tu skvělé texty i nádherné fotky, můžou být u toho, když vzniká kniha, seznámit se s názory významných lidí nebo nahlédnout do zákulisí populární kapely.
Redakční blog iDNEScz
Gipsy.cz zpíval pro hrstku vybraných a celý iDNES.cz
Chlebíčky, pivečko, limča. Skoro jako v obývacím pokoji před silvestrovským ohňostrojem vypadal v úterý 10. června pražský klub Futurum. Televizní estrádu ovšem nahradil unikátní koncert kapely Gipsy.cz, který portál iDNES.cz živě přenášel.
Redakční blog iDNEScz
Soudce Cepl, hromy, blesky a fidlátka
Většina lidí si pod slovem "soud" vybaví nudné dlouhé sezení v zaprášené síni, suché formulace dam a pánů v talárech a obraty, kterým běžný smrtelník nemá šanci rozumět. Nic takového ale nezaznělo v dnešní závěrečné řeči soudce Vojtěcha Cepla. Kdo veřejné slyšení v televizi nesledoval, ten o hodně přišel.
Redakční blog iDNEScz
Měla jsem na ruce pár gramů za 16 milionů korun
Zklamu dealery či mravokárce, nejde o reklamu na novou drogu. Jenom redakce fincentrum.cz domluvila on-line rozhovor s investičním odborníkem na diamanty. Chtěli jsme, aby nějaký diamant přinesl na ukázku s sebou. A světě div se...v klidu souhlasil, že prý "něco" přinese.
předchozí | 1 2 3 | další |