Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak jsem konečně uviděl Čínu. Po deseti dnech na olympiádě

19. 08. 2008 13:12:08
Až do minulé soboty jsem na dotazy z domova odpovídal, že dojmy z Pekingu nemám žádné, žil jsem ve zvláštním olympijském mikrosvětě a na okolní svět jsem pohlížel jen skrz okna. Z mašinérie novinářských autobusů, tiskových středisek, press tribun a media bufetů jsem poprvé vyskočil v neděli. Program olympiády byl z českého pohledu klidnější, mohl jsem zvolnit a opatrně nahlédnout do města. Konečně jsem tedy navštívil Čínu - v desátý den svého pobytu na olympiádě!

Na čínském trhu aneb smlouvat smlouvat smlouvat

trznice.jpgSilk Market, neboli Hedvábný trh, je obří tržnice, do které by se pohodlně vešli všichni asijští prodejci z českého pohraničí i se svými stánky. Na pěti rozlehlých podlažích je namačkaný jeden obchůdek vedle druhého. V podzemních patrech se prodávají boty, kufry a hračky, pak jsou tři podlaží s oblečením a nahoře narazíte na obchody se šperky a hodinkami. Všude se smlouvá a smlouvá. Když nesrazíte cenu na desetinu původního požadavku, děláte špatný byznys.

"Normálně jsou za patnáct set, ale vám je dáme za dvanáct," tvrdila mi prodavačka s botami v ruce. Mávl jsem rukou a jdu pryč, ale dvě trhovkyně se mi staví do cesty a snižují cenu. Osm set, pět, tři stovky... Až na kalkulačce vyťukaly poslední cenu: 150. Nakupovat se mi nechtělo, ale ze sportu jsem řekl: "Sto!" a namačkal jedničku a dvě nuly na počítačce. "Za sto!?" vyděsila se Číňanka a pod nos mi strčila jarmilky, jaké kdysi nosívaly naše spolužačky na tělocvik.

Tak nic, jdu pryč. "Stůjte, dáme vám je tedy za stovku." Teprve teď mě nechají boty vyzkoušet, ale jsou tvrdé a nesedí mi. Moc nevěřím, že logo Nike je pravé, a tak mizím. Boty v přepočtu za 250 korun oželím, ale jsem bohatší o zážitek.

trznice_peking.jpgVětší kšefty mají svá zvláštní pravidla. Když kupujete hodinky, tak na stánku jen vyhandrkujete cenu, a pak se jde do nejvyššího patra pro zboží. Tam se ocitáme i se skupinou dalších v kutlochu, který vypadá to jako pokerové doupě někde za barem. Maltský olympionik, který dorazil ještě před námi, kouří aromatické cigarety a kouř už malou místnost balí do svých závojů. Na stole leží kufřík se značkovým zbožím. Zákazníci se v hodinkách přehrabují, majitel posílá pro další bednu. Vydržím to jen chvíli, tenhle svět není pro mě.

Olympionici mezi trhovci

Víc mě baví courat mezi regály a sledovat ruch kolem. "Já v tom mám své peníze, nemůžu jít s cenou dolů," křičí obchodník a tlačí chlápky v brazilském olympijském úboru zpět do svého stánku. Další návštěvníci se chytí na značkové spodní prádlo. Kramářka si přečte "Russia" na bundách a spustí na ně ruštinou. Vzpomenu si na radu zkušených nenosit nic, co by mohlo odhalit můj původ, protože trhovci na každý národ zkoušejí jiné triky.

Olympionici jsou tady vůbec vděčnými zákazníky. Když jsem k tržnici přicházel, právě do taxíku nasedal český desetibojař Roman Šebrle. Na parkovišti stojí plno aut s označením "oficiální vůz olympijských hostů" za oknem a noviny před týdnem reportovaly o návštěvě amerického exprezidenta George Bushe staršího.

Zpátky na sportoviště

Musím zpátky, večerní zápas našich basketbalistek se blíží. Od Silk Marketu se táhne dav lidí s velkými taškami, jak to známe jen v předvánoční Praze. I já s těmihle zástupy mířím do metra a těším se na další dobrodružství. České basketbalistky hrají s Čínou, a tak si představuji metro plné fanoušků s vlajkami, jako to znám u nás v Dejvicích, když se davy hrnou na Letnou. Jenže srovnávejte Peking s Prahou a olympiádu třeba s fotbalovou kvalifikací. Tady je návštěva takového zápasu jako dým z jedné cigarety pro zdejší smogové ovzduší. Prvního člověka se vstupenkou si všimnu stanici před výstupem, jinak si podzemí žije svým běžným životem. Pravda, po výstupu se už na cestu do haly ptát nemusím, stačí splynout s černovlasou řekou a plout s ní kupředu.

Návrat do mé olympijské izolace od zbytku světa není vůbec jednoduchý. Průchod od běžných diváků do novinářských prostor nemůžu najít, a tak za spikleneckého mrkání na hlídkující dobrovolnici musím překročit hrazení. Jsem zpátky ve světě novinářských autobusů, tiskových středisek, press tribun a media bufetů, ale věřte mi, už v programu olympiády vyhlížím okénko, kdy budu moci přeskočit přes bariéru zpátky mezi lidi. Byl to dneska totiž skvělý půlden.

jaroslav_beranek.jpgJaroslav Beránek, Sport.idnes.cz, Peking

Autor: Redakční blog iDNES.cz | úterý 19.8.2008 13:12 | karma článku: 25.89 | přečteno: 10316x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 641 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 209 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 732 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 834 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.54 | Přečteno: 218 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7895
Redakční blog iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.